Loučení
Harry stál u jezera pozorujíc vodní hladinu. Ten pohled jej uklidňoval, pomáhal mu utřídit myšlenky, jejichž změť mu vířila v hlavě a on si s nimi nevěděl rady. Jeho svět se rozpadl na tisíc kousků... opět. Jenže tentokrát měl pocit, že nezbyl kámen na kameni.
Proč ho všichni, které měl rád, opouštějí? Rodiče, Sirius a teď i Brumbál. Jeho vůdce, rádce... přítel! Co dělal špatně? Copak byla jeho kmotrou sama smrt? Je snad prokletý? Přivodí ji nevědomky každému blízkému člověku?
Začínal tomu věřit. Naposled se ohlédl k hradu, myslel na všechny, které opouští, a najednou měl strach, že je to skutečně navždy.