Sirius
Ještě jsem nepřišel na to, kde jsem. Život kolem mě proudí, ale já jsem zastavený. Zaseknutý v ničem, a zároveň ve všem. Plyne čas nebo neplyne? Nevím. Co se vlastně stalo? Poslední, co si pamatuji, byl souboj se Smrtijedy a Harry po mém boku. Byl tak skvělý, jako James. A já...
Nic nevím. Co je to za formu, která mě nyní obestírá? Proč nemohu zpět? Chtěl bych klíč, abych mohl odemknout znovu zámek času. Otevřít tuhle podivnou bránu a nechat se zavalit životem. Jenže to nejde. Byl to můj osud? Jen pozorovat? Asi ano. A tak to dělám, pozoruji vás.
Komentáře
Přehled komentářů
ale dobré. Obdivuji lidi, kteří se umí vyjádřit ve 100 slovech, a ty mezi ně patříš :-) Mám z toho silný pocit beznaděje....
Leč moje bytostná slabost pro Siriuse mě nutí žebrat: nemohl by jednou dopadnout dobře? Klidně úplně nechutně romantucky, nebo úplně obyčejně, prostě jen aby přežil a žil (protože Azkaban či Grimmauldovo mi připadají spíše jako živoření...)
Depresivní,
(Ivet, 8. 11. 2012 19:42)