Vánoce
Sněží. Bělostná clona se snáší ztichlou ulicí na chodník, kde pomalu taje. Vánoce. Pociťuje jejich přítomnost, přestože je spoustu let neslaví. Nejraději je sám. Nevěří v lásku ani v přátelství, má jen povinnost. V plášti a s maskou stojí pod lampou pouličního světla, zatímco za okny lidé zasedají ke štědrovečernímu stolu. Dávají si dárky, přejí štěstí. Netuší nic o tom, co jim hrozí, že se městem plíží strach, bolest, utrpení. Hořký úsměv zvlnil pod maskou rty. I on zasedne se svými druhy ke stolu. Ke stolu, kde porozumění, radost a lásku nahradila slepá poslušnost. Ke stolu, kde budou vzývat smrt.